Proti lupénce myšími protilátkami i ovocnými kyselinami

Lupénka. Záhadné onemocnění, kterým v Česku trpí na 480 tisíc pacientů, což je téměř dvacetina populace. Nelze ji definitivně vyléčit, neboť její příčina zatím není známa. Ale léčit se dá. A díky novým metodám úspěšnost dramaticky stoupá. Tyto metody byly představeny v rámci tiskové konference ke Dni lupénky, který připadá na 29. října, a ke spuštění osvětového serveru www.psoranet.cz.

Lupénku způsobuje porucha imunitního systému, která vyvolává příliš rychlou regeneraci kožních buněk. Ty pak vytvářejí na povrchu kůže červená, šupinatá a zanícená místa, která mohou svědit, praskat, krvácet a být mimořádně bolestivá. Objevuje se hlavně na loktech, kolenou, ve vlasech či na břiše. Zhruba čtvrtina nemocných má i tzv. psoriatickou artritidu, která postihuje klouby a může je zcela zničit. U těchto nemocných je riziko úmrtí až o 60 % vyšší než u normální populace, podle studií může lupénka zkrátit život v průměru až o 20 let i tím, že pacienti mívají větší sklony např. k cukrovce či postižení cév.

Biologická léčba není Bio

V současnosti se nemoc nejčastěji léčí pomocí kortikoidů. To jsou hormony, které však zatěžují organismus, a proto je jejich dlouhodobé užívání nemožné. Vědci proto hledali nové cesty. Jednou z nejnovějších metod je biologická léčba. "Nejedná se o žádné bylinné preparáty, ale biotechnologicky vyráběné a podávané léky, které fungují na molekulární úrovni," vysvětluje profesor Petr Arenberger z pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Co to znamená? Lupénku způsobují T-lymfocyty, druh bílých krvinek vyvolávajících kožní zánět. T-lymfocyty jsou sice zodpovědné za imunitu, pokud ale způsobí zánět na nesprávném místě, je třeba je zničit nebo zablokovat jejich působení. A to právě umí léky označované jako biologika. Některé jejich druhy dovedou vychytat chemické látky v těle, které by jinak poslaly lymfocyty do kůže, jiné naopak ochrání tkáň tím, že zabrání, aby se do ní zánětlivé bílé krvinky z cév dostaly a jejich přítomnost se pak projevila zánětem.

Výhodou nové metody léčby je poměrně vysoká úspěšnost, kdy do půl roku je možné i u beznadějných případů odstranit až 90 % problémů, pozitivní reakce nastává podle studií až u 88 % pacientů. Navíc oproti kortikoidům mají daleko méně nežádoucích účinků, nevýhodou však jsou vysoké náklady na léčbu, které se mohou u jednoho pacienta pohybovat kolem 400 00 Kč ročně. V současné době léčbu podstupuje v Česku 318 lidí. "Léčba je však kompletně hrazena zdravotními pojišťovnami," dodává Arenberger.

Od molekul k přírodě

V současné době je ale možné kromě kortikoidů vyzkoušet i jiné způsoby zevní léčby lupénky. Na trh se dostala řada australských výrobků, které kortikoidy neobsahují, přesto mají podle studií až závratnou úspěšnost. Navíc jsou volně dostupné v lékárnách. Po léčbě těmito přípravky, které fungují zejména na bázi ovocných kyselin, se dostavily na rozdíl od akutních stavů velmi dobré výsledky u stavů chronických. Ovocné kyseliny se jinak používají při čištění pleti nebo pomáhají při boji s vráskami.

Profesorka Jana Hercogová připravila studii, jíž se zúčastnili i odborníci například z pražských nemocnic Motol, Bulovka či Ústřední vojenské nemocnice. Herzogová je spolu s Arenbergerem jednou z hlavních pořadatelů akcí ke Dni lupénky, a její léčbě se dlouhodobě věnuje. Studie ukázala, že po osmi týdnech byla léčba úspěšná u 82,3 % pacientů. Kožní projevy zcela zmizely u téměř 60 %.

Biologika, nebo ovoce?

Choroba je však nevyléčitelná a pacientům se může vrátit, u klasické léčby se většinou po čase vrací v 100 % rozsahu, u těchto preparátů je to však po delší době a v rozsahu zhruba čtvrtinovém. Nevýhodou je, že nové přípravky nejsou hrazeny pojišťovnou. Cena jedné sady pro osmitýdenní kůru se pohybuje kolem 2 000 Kč, při léčbě celého těla však pacient může spotřebovat i tři.

Nabízí se srovnání s léčbou biologiky. "Biologická léčba je jen špička ledovce, je nutné léčit komplexně a nelze přeceňovat ani jedno," řekla Aktuálně.cz Herzogová na tiskové konferenci ke Dni lupénky. "Původně jsem těm australským přípravkům nevěřila, nejedná se navíc o lék, ale o zdravotní kosmetiku, neboť zatím neproběhla klinická studie, která by umožnila, aby byl preparát zařazen mezi léky. Ale ono to funguje, i když z podstaty věci nebudu kosmetikou léčit stav, kdy jde o život. Nevýhodou je, že preparáty nehradí pojišťovna, a proto jsou dostupné jen pro úzkou skupinu lidí. Podle mých informací však výrobce shání prostředky na drahou klinickou studii, která by je zařadila mezi léčiva," uzavírá Hercogová.

Autor: Jan Červenka

Foto: O. Tichota

Zdroj: http://aktualne.centrum.cz/veda/clanek.phtml?id=620568